Kostival lékařský
Lidové názvy: černý kořen, medunice, kobylí mlíko, svalník.
Kostival byl základní výbavou řeckých a římských „válečných ranhojičů“ (dává masu srůst). Ve středověku se kostival lékařský používal běžně při hojení zlomených kostí, odtud pochází i jeho české jméno. Kořeny se nastrouhaly a použily stejným způsobem jako dnes sádra. Kaše z kořenů, stejně jako sádra, rychle ztvrdla. Používal se tisíce let na zlomeniny, pohmožděniny, opruzeniny, oděrky … V minulosti byly oblíbeny také koupele z kostivalu.
Jeho hlavním význam je v zevní aplikaci. Používá se ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, chronických onemocněních, při dně nebo i křečových žilách. Pomáhá při léčbě srůstání zlomených kostí i hojení ran, otoků, vředů, výronů i pohmožděnin. Kostival podporuje tvorbu hojivé tkáně, ale neměl by se používat na hluboké rány, protože urychluje povrchové hojení, než se rána stačí zhojit uvnitř, což může vést k tvorbě abscesů. V lidovém léčitelství je doporučován hojně při otevřených městkách a bércových vředech. Používá se také ve formě tinktury či léčivých olejů. Účinnější částí je kořen.
Účinné látky: alantoin, asparagin, laziokarpin, metylpyrinin, silice, třísla, celá řada dalších alkaloidů.
Schopnosti kostivalu:
- zlepšení krevního oběhu
- podporuja regenerace
- urychlení hojení otoků
- pomoc při bolestech kloubů a vazů
- pomoc při regeneraci zlomenin